Divadlo

Famílie aneb Dědictví otců zachovej nám, pane

---

Pietrova hra Famílie aneb Dědictví otců zachovej nám, pane byla nastudována v jubilejní sté sezóně Divadla na Vinohradech. Inscenace poskytla nevšední herecké příležitosti čtveřici zralých herců, Jiřině Jiráskové, Janě Hlaváčové, Iljovi Rackovi a Petrovi Kostkovi. Všichni čtyři podávají skvělé výkony.

…Aida Jiřiny Jiráskové je starostlivá babička střežící teplo rodinného krbu. Kuchyně je jejím královstvím, s velkou láskou zahrnuje své blízké kulinářským uměním. V prosté, obyčejné paní cupitající domem se ukrývá síla, která dokáže s úspěchem přemoci všechny útrapy života i osamělého stáří. Emma Jany Hlaváčové čiší energií. S hlasitým zvoláním „yahooo“ se objevuje na scéně. Se sobě vlastním elánem dokáže vyplňovat aktivitou čas nejen sobě, ale i svému okolí. Její manžel Nunzio, v podání Petra Kostky, sice mnohdy protestuje proti akcím své ženy, ale přesto je podniká a se stálou láskou stojí po jejím boku. Ani on v sobě nezapře italský temperament, sám o sobě říká, že „není hlučný, že je vášnivý“. Jako kontrast k této „akční“ dvojici vyznívá Frank Ilji Racka. Většinu času prosedí ve svém křesle, jako na trůnu „hlavy“ rodiny, jeho gesta jsou úsporná stejně jako pohyb po scéně. Sice špatně slyší, špatně se mu chodí, špatně řídí, ale stále se živě zajímá o dění kolem sebe. A všichni společně se řídí heslem „tengo famiglia“, což v překladu zhruba znamená „držet rodinu“. Rodina je pro ně smyslem života… (RN)

V inscenaci jsou čtyřem hlavním protagonistům zdatnými partnery mladší členové souboru Michal Novotný a v alternaci Andrea Elsnerová nebo Lucie Štěpánková.

Hra s humorem „promítá“ před diváky i jejich zkušenosti z vlastních rodin… Mísí vážné i úsměvné, bolestné i radostné, stejně tak jako je utvářen i život každého z nás. The Washington Post výstižně zhodnotil Famílii takto: „DiPietrova dojemná komedie je o významu rodiny a o pohledu rozdílných generací na vzájemné vztahy a soužití. Dokáže diváka od srdce rozesmát i pohnout k slzám. Přestože rodina na jevišti je italská, témata a vztahy jsou univerzální.“.

Kritiky:

… Postavy prarodičů nabízejí vděčné role čtveřici zralých herců. Z nich si svou roli bezezbytku vychutnává Ilja Racek, jehož Frank má zemitost i plachost někdejšího tesaře a nynějšího postrachu silnic a nahluchlého glosátora, jehož pointy přicházejí s přesně načasovaným zpožděním i peprností. Výborná je Jiřina Jirásková v kvočnovsky starostlivé Aidě, která s nonšalantní zapomnětlivostí pečuje o žaludky svých bližních v upřímném přesvědčení, že dobrým jídlem se dá vyřešit většina problémů…

Hrdinová Radmila, Právo, 2. února 2007

… Stropnického inscenace je realisticky šťavnatá a sdělná, její humor působí přirozeně a zdárně se vyhýbá tuctovým komediálním klišé. Především je však pojata jako hold vyzrálému mistrovství čtveřice velkých osobností vinohradské scény, tedy Jiřině Jiráskové, Iljovi Rackovi, Janě Hlaváčové a Petru Kostkovi.

Dokonale sehraný kvartet nadchne vitalitou a sebeironickým odstupem od problémů zralého věku, každý z jeho členů si najde vlastní prostor k vytvoření životné figury, aniž by kdykoliv přestal respektovat jevištní partnery. Ilja Racek býval vzhledem k lehce démonické fyziognomii často obsazován do záporných rolí, ovšem v postavě nahluchlého dědy Franka, vášnivého motoristy a vtipného glosátora probíhajících dějů, odkrývá vyzrálé polohy svého herectví, když samozřejmě propojuje suchý humor s hořkými podtóny zraňovaných citů a stařecké bezmoci.

Jiřina Jirásková dala neúnavné kuchařce, babičce Aidě do vínku věcný nadhled, zatímco Jana Hlaváčová s Petrem Kostkou v rolích Emmy a Nunzia představují sehraný manželský pár, jenž ani s léty neztratil jiskru a vzájemnou úctu…

Hrbotický Saša, Hospodářské noviny 2. února 2007

Další odkazy

• Stránka hry na webu Divadla na Vinohradech.